Vývojář dokázal poslat BTC bez internetu

Díky partnerství mezi výrobcem antén goTenna a peněženkou Samourai, která umožňuje offline transakce v BTC síti, dokázal novozélandský vývojář poslat Bitcoiny na vzdálenost několika kilometrů bez použití internetu.

GoTenna vyrábí malé přenosné anténky, které díky spárování s mobilem dokáží přenést signál do jiného mobilu. To se výrazně hodí pro komunikaci v oblastech bez signálu, v případě rozsáhlých katastrof, nebo pokud přijde celosvětová zombie apokalypsa.

Rigel Walshe detailně popisuje svůj kousek v celé sérii tweetů. Použil nejzákladnější mobilní telefon s Androidem za 27 dolarů a čtyři goTenny, díky čemuž byl schopen prodloužit dosah svého mobilního telefonu na vzdálenost 12,6 kilometrů a poslat tak offline transakci přes peněženku Samourai. To vše bez přístupu k internetu a mobilnímu signálu.

A takhle to udělal

Walshe pracuje v Aucklandu na Novém Zélandu, takže použil Google Mapy, aby vybral vhodnou trasu pro signál právě tam. Při tom bylo nutné respektovat maximální dosah antén goTenna, který výrobce uvádí na hodnotě 6,4km. Walshe k tomu říká, že v místě je poměrně kopcovitá krajina, takže bylo nutné najít vysoko položené body, aby signál nemusel procházet skrz budovy a stromy, což by omezilo dosah zařízení.

Následně Walshe spároval své zařízení s první anténou a další antény na cestě sloužily jako retranslační stanice. Na druhé straně čekala jeho přítelkyně, která též své zařízení spárovala s poslední anténou a čekala na příchozí transakci, kterou Walshe poslal. K vlastnímu přenosu BTC nebylo třeba internetového připojení, protože transakce se díky signálu zapsala offline v peněžence Samourai, která jí posléze propsala do blockchainu. K vlastnímu poslání BTC z jedné peněženky do jiné tedy nebyl internet potřeba, k zapsání transakce do blockchainu už následně logicky ano. Navíc k ověření, že transakce skutečně v blockchainu je, bylo třeba internetu také.

Vývojář dokázal transakci úspěšně dokončit na dvou ze tří vybraných míst. Třetí se nepodařila kvůli tomu, že jedna z antén byla zřejmě už mimo dosah signálu. Velké poučení pro Walshe bylo, že ačkoli lze transakci poslat bez použití internetu, druhá strana nemůže vědět, jestli transakce skutečně dorazila, protože si to nemůže zkontrolovat na blockchainu. Díky tomu musel čekat na zprávu od své přítelkyně, která mu poté dala vědět, jestli je jeho transakce skutečně zapsaná v síti. Zdůraznil však, že analogová zpráva potvrzující proběhnuvší transakci by pro síť byla obrovským krokem vpřed.

Kdyby se tato technika použila během nějaké katastrofy, jako byl hurikán Katrina, v nepřátelském prostředí jako jsou věznice či válečné zóny, nebudou lidé schopni přímé komunikace, která by jim potvrdila, že transakce je zapsaná v blockchainu. GoTenna je totiž pasívní systém. Potvrzující zpráva by v tomto případě jednoznačně snížila riziko, že lidé bez netu si nemohou na blockchainu ověřit, že transakce skutečně dorazila.“

A dál?

Ačkoli je tento experiment považován za nemalý úspěch, transakce mimo internet mají před sebou ještě velmi dlouhou cestu, než se dostanou mezi lidi a budou hromadně používané. Samotný Walsheho systém je poněkud těžkopádný, protože vyžaduje mezi dvěma body nasazení počtu retranslačních zařízení podle délky trasy a jejich dosahu, podle členitosti terénu atd.

Pro celou bitcoinovou komunitu je ovšem tento experiment s offline transakcemi velmi zajímavým krokem kupředu. Jak sám Walshe uvádí: „požadavek na přístup k internetu byl už od počátku silným argumentem bitcoinových kritiků proti Bitcoinu“. Pro Bitcoin je velmi důležité provádět takovéto pokusy, protože ty ukazují, jak kreativně lze tuto technologii využívat a že je možné se posunout až za hranice, které někteří lidé považovali za neprolomitelné.

Když se Bitcoin Magazine ptal Walsheho, jak by měli ostatní vývojáři s výsledky jeho experimentu naložit, tak odpověděl: „Další lidé snad zvednou mojí hozenou rukavici a pokusí se můj rekord dále zlepšit“. Není to ostatně poprvé, kdy v prostředí blockchainu někdo zavádí novou technologii nejprve prakticky pomocí hry. „Je to velmi náročná a drahá hra, protože nastavení infrastruktury bylo na celé věci nejtěžší“, uvádí Walshe. Navzdory všem obtížím chce Walshe podle svých slov „zkoušet možnosti této technologie i nadále, tentokrát v obtížnějším terénu“.

Walshe doufá, že ostatní vývojáři v této věci také pomohou. „Když například zkombinujete goTennu a drony, můžete dosáhnout velmi zajímavých výsledků.“

Související

PŘIDEJTE SE DO DISKUZE