Co určuje cenu Bitcoinu?

Bitcoin ztratil během šesti měsíců více jak polovinu svojí hodnoty. Těsně před vánoci stál až 19.500$, zatímco dnes jen kolem 8.500$. Není překvapením, že investoři, kteří drží BTC odhadují, že další obrovský růst ceny začne co nevidět. Bitcoin ovšem zatím odmítá spolupracovat, když se pohybuje již dlouhou dobu pod deseti tisíci dolarů. Jak se tedy dá – jestli vůbec – předvídat jeho další růst?

Analytici ze společnosti Fundstrat si myslí, že na něco přišli. S využitím předpokládaného vývoje nákladů na těžbu předpověděli, že na konci roku 2019 bude mít BTC cenu kolem 36.000$.

Analytici v podstatě stanovili poměr ceny a nákladů na těžbu, kdy v případě koeficientu nižšího než 1 dojde k omezení těžby a následnému růstu ceny díky snížené nabídce (připomeňme, že obtížnost těžby se mění jednou za 14 dní a v případě, že výkon sítě poklesne, budou se Bitcoiny dostávat do oběhu pomaleji).

  • Fundstrat věří, že ukazatel Cena/Náklady těžby (P/BE) tvoří velmi silnou úroveň rezistence v technické analýze.
  • Množství těžařů bude růst, což na konci roku 2019 má posunout cenu na 36.000$, což je koeficient P/BE = 1,8. Těžaři tedy budou realizovat zisky 80% nad náklady těžby.
  • Množství potřebné elektřiny v poměru k hashrate se bude snižovat, jak budou na trhu stále efektivnější těžební stroje.
  • Těžba se bude centralizovat do velkých datových center a malí těžaři se kvůli konkurenceschopnosti budou muset sdružovat do poolů.
  • Chyba v kterémkoli z těchto parametrů bude samozřejmě mít za následek jinou cílovou cenu BTC.
  • Zkrátka: Fundstrat si myslí, že na konci roku 2019 bude cena již řečených 36.000$, s možným rozptylem 20-64.000$.

Tato metoda výpočtu však v kryptoměnové komunitě sklidila velkou kritiku. Samson Mow, hlavní stratég Blockstreamu, uvedl na Twitteru přirovnání, kterým tuto kontroverzní teorii vysvětlil:

„Práce Fundstratu se mi obvykle líbí, ale růst výpočetní síly nemá s cenou moc společného. V podstatě používají závěry pracovní teorie hodnoty z marxistické ekonomie – ta říká, že lidé zaplatí za kopání prosté díry peníze jen proto, že jste do toho vložili svůj čas a práci.“

Pracovní teorie hodnoty v podstatě říká, že cena výrobků a služeb je dána množstvím práce a energie vložené do výroby. Jak již bylo řečeno, jedná se o koncept marxistické teorie, od které se ostatní ekonomické školy dávno distancovaly. Místo toho používají „osobní hodnotu“, která nám říká, že hodnota zboží a služeb je určena částkou, kterou je za ně někdo ochoten zaplatit, nezávisle na množství vstupů využitých ve výrobě. Podle Mowa je tedy k určení budoucí ceny lepší použít metodu osobní hodnoty, spíše než pracovní teorii hodnoty.

V případě, že výrobce vloží do výroby více energie a práce, než je poté někdo ochotný zaplatit, dojde k ukončení produkce. Když tedy cena BTC klesne, postupně budou odpadávat ti neefektivní těžaři, jak jejich náklady na těžbu převýší tržní cenu Bitcoinu. Tím dojde ke snížení nabídky a následnému zvýšení ceny díky převisu poptávky. Větší těžaři, kteří mají dostatek zdrojů, aby vydrželi krátkodobou ztrátovost, budou těžit i nadále. Pokud ale cena klesne příliš, přestanou těžit i oni a nabídka na trhu tak bude naprosto minimální – tak vznikne tlak na zvýšení ceny.

Je tady ale jedno riziko: když dojde k omezení nabídky, tedy když poklesne hashrate, může se stát, že jeden z velkých těžařů získá 51% výpočetní síly sítě, čímž může dojít k 51% útoku. Ten by takovému útočníkovi umožnil měnit (i zpětně!) záznamy v blockchainu. Zdrojový kód Bitcoinu sice omezuje možnost takového scénáře (díky automatické změně obtížnosti každých 2016 bloků), ale když hypoteticky klesne cena extrémně rychle a zůstane dole, může dojít k tomu, že se obtížnost nesníží hodně dlouhou dobu a nabídka nových BTC bude dlouho nízká – viz. situace po oddělení Bitcoin Cash loni v létě, kdy se obě mince přetahovaly o těžaře podle toho, co bylo zrovna výhodnější těžit. Tehdy vytěžení bloku trvalo i šest hodin místo deseti minut. To je ale scénář z oblasti, kde se nepravděpodobné mění v nemožné.

Hashrate sítě nám v krátkém období ukazuje celkovou spotřebu energie – upusťme nyní od technologického pokroku a tím pádem zefektivnění těžby – a spotřeba je tudíž hlavním nákladem těžaře. Cena Bitcoinu by tedy měla kopírovat spotřebu energie. Na uvedeném grafu je cena energie zakreslená jako plná šedá čára, cena BTC jako oranžová čára, horní čerchovaná čára představuje standardní odchylku (tj. 3,2 násobek ceny energie) a spodní čára ukazuje cenu elektřiny, která historicky sloužila jako velmi silný support. Upozorňuji čtenáře, že graf používá logaritmické, nikoli lineární měřítko!

Jelikož cenové dno určené pohyblivou obtížností těžby vytváří závislost mezi cenou a náklady těžby, musí být zlomové náklady (náklady na těžbu, při kterých nemá těžař ani zisk, ani ztrátu) dobrým ukazatelem budoucí ceny Bitcoinu. Kritika Samsona Mowa by tedy měla být neopodstatněná. Fundstrat tedy nespoléhal na pracovní teorii hodnoty, ale jejich závěry k této domněnce můžou svádět, i když se nezaměřili na náklady těžby, nýbrž na změny obtížnosti v závislosti na hashrate sítě.

Ochrana pomocí změn obtížnosti je ale trochu asymetrická: ochrana by měla vyloučit 51% útok hlavně v případech, kdy cena klesá – odpadají malí těžaři a těžba se může zkoncentrovat až na 51%. Pokud bude cena stoupat, budou se rozšiřovat kapacity všech těžařů, takže odpadá potřeba ochrany před tímto útokem. Když cena klesá, pak může zbýt jen nejsilnější těžař. Nikoho zdá se nenapadlo, že rostoucí náklady těžby jednoho dne povedou k větší centralizaci, jak se budou těžaři spojovat do poolů, protože by samostatně neměli šanci. S rostoucí centralizací sítě sice asi nedojde k vyřazení konkurence, ale několik spolupracujících poolů by mohlo na 51% útok dosáhnout.

A existuje ještě jeden problém – Bitcoin se obchoduje jako komodity. Z dlouhodobého hlediska existuje tendence sbližování ceny a mezních nákladů produkce, což znamená, že zisk z těžby se bude postupně snižovat, až dojde k zastavení těžby. Zatímco ale komodity se budou obchodovat i tehdy, Bitcoin by konec těžby neustál. Důvodem je to, že účelem těžaře není těžit Bitcoin, ale potvrzovat transakce v síti! Bez ověřování transakcí nelze s BTC obchodovat, utrácet je, ani vydělávat. Zkrátka když těžba skončí, všechny Bitcoiny zůstanou na svých současných adresách, protože nezbude nikdo, kdo by je umístil na adresy jiné – takové aktivum je pak zcela zbytečné. Kdyby tedy zisk z těžby propadl k nule, spadla by k nule i cena Bitcoinů.

Automatické nastavování obtížnosti má tedy za úkol zachovat ziskovou marži těžařů, aby byla zajištěna kontinuita produkce. Tím je Bitcoin chráněn proti útokům, ale na druhou stranu je tím omezena finanční udržitelnost BTC jako transakčního systému.

V současnosti jsou Bitcoiny součástí odměny za těžbu, ale tato složka se smrskne na polovinu každé zhruba čtyři roky. Jednoho krásného dne v roce 2140 už těžařům zbydou jen oči pro pláč (a transakční poplatky). Jelikož změny obtížnosti těžby drží zisky těžařů nad hladinou, musí jednoho dne nevyhnutelně dojít k růstu poplatků, protože profitabilita těžařů půjde dolů – a je jedno jestli kvůli pádům ceny, zvyšující se ceně elektřiny, nebo poklesu BTC odměny za těžbu. Aby tedy těžaři pokračovali v potvrzování transakcí i po vytěžení posledních mincí, budou muset uživatelé platit více na poplatcích – anebo se bude muset hodně zvýšit kapacita sítě, čímž bude více transakcí za menší poplatky a těžaři tak dostanou stejnou částku. To ovšem předpokládá další zvětšení sítě, tedy větší adopci Bitcoinu.

Z těchto důvodů je chybou vidět Bitcoin jako komoditu. Těžaři poskytují službu – ověřování transakcí – a na ní zcela závisí všichni uživatelé této měny. Bez této služby Bitcoin odumře. Na druhou stranu zisk těžařů bude záviset na ochotě uživatelů provádět transakce. Pokud poplatky příliš porostou, uživatelé se přesunou jinam a Bitcoin zanikne. Už vidíte ten bludný kruh? Trh si bude muset najít rovnovážnou cenu tak, aby byly poplatky snesitelné a zároveň aby těžaři za své úsilí dostávali přiměřený zisk.

V konečném důsledku je tedy cena BTC určena tím, jestli budou lidé ochotni používat jej k placení, nebo ne. A do toho počítáme i nákup a prodej BTC, protože i to zahrnuje nutnost přesunu z jedné adresy na druhou. Bude ale cena stoupat tak, aby byli uživatelé ochotni platit stále rostoucí poplatky a těžaři měli dostatečný zisk? Nebo dojde na sestupnou spirálu smrti, kterou spustí pokles ceny, po kterém začnou uživatelé Bitcoin houfně opouštět? Těžaři už by pak neměli transakce k potvrzování a celý systém by se zhroutil. Poslední zhasíná…

Související

PŘIDEJTE SE DO DISKUZE