Bitcoin a ekonomická teorie

Ekonom 1: „Hele, na zemi leží dvacka!

Ekonom 2: „Ne, neleží. Protože kdyby tam ležela, tak by jí dávno někdo zvednul.“

Starý vtip, ani ne moc vtipný, ale hezky ukazuje, jak ekonomové přemýšlejí. Ekonomové si totiž mohou dovolit dělat předpoklady. Pokud vláda sníží daně, pak za jinak nezměněných okolností budou lidé utrácet více peněz. Tento předpoklad ovšem nebere v úvahu vytváření úspor. Ekonomové nevytváří jen předpoklady, ale i modely. Chtějí díky nim zjednodušit velice komplikovanou realitu, aby byla pochopitelnější pro ně samé, i širší masy.

Na následujících řádcích najdete takovýto jednoduchý ekonomický model, který se snaží určit vztah digitálních měn a skutečné ekonomiky. Vzhledem k tomu, že (jak jinak) obsahuje velké množství předpokladů, neberte jej prosím stoprocentně doslova. Každopádně nám tento model může ukázat postavení a funkci Bitcoinu v komplexním světě kryptoměn.

Rovnice směny

Chcete-li mít drobný náskok, přečtěte si nejdříve (v AJ) článek na CCN, který pomocí kvantitativní teorie peněz vysvětluje, proč je Bitcoin podhodnocený.

Rovnice směny je v podstatě ekonomická rovnice, která ukazuje vztah mezi peněžní nabídkou, rychlostí oběhu peněz, cenovou hladinou a reálným výkonem ekonomiky. Tuto teorii poprvé postuloval angličan John Stuart Mill před 150 lety, ale s matematickým vyjádřením přišel až v roce 1911 americký ekonom Irving Fisher. Každopádně pokud jste někdy měli kurs makroekonomie, či ekonomických teorií, nemohla vás minout. Prosím doktora Fuchse, aby článek nekomentoval, přeci jen už jsem nějaký ten pátek ze školy pryč…

M*V = P*Q

kde

M = peněžní zásoba

V = rychlost oběhu peněz

P = cenová hladina

Q = HDP v reálných cenách

Pojďme si nejprve fungování rovnice ukázat na příkladu ze skutečného světa – Americká ekonomika bude stačit, česká čísla si zájemci mohou snadno dohledat a dosadit. P*Q = nominální HDP země ke čtvrtému kvartálu 2017 bylo 19,73 bilionů dolarů. Tj. v cenách roku 2017, takže P se v tomto případě bude rovnat jedné.

A teď další problém – kolik peněz bylo potřeba k obsluze tohoto HDP? M = Podle databáze Fred pobočky FEDu v St. Louis (jedna z 12 federálních rezervních bank, které dohromady tvoří FED) tvoří peněžní agregát M2 celkem 13,82 bilionů dolarů. Vzpomínáte na makroekonomii? – M2 tvoří hotovost, vklady na bankovních účtech a termínovaných účtech.

Jelikož každá centrální banka tyto informace zveřejňuje, nebude těžké se dopátrat rychlosti oběhu peněz. To je v podstatě číslo, které udává, jak rychle peníze mění majitele, neboli kolikrát je každá jednotka měny ročně utracena za zboží a služby.

Nyní tedy stačí vydělit HDP peněžní zásobou a zjistíme, že rychlost oběhu peněz pro náš americký případ je 19,73/13,82=1,43. Nikoli náhodou je to stejné číslo, které uvádí zmíněná pobočka FEDu.

To byla hračka, naše rovnice pro americkou ekonomiku za rok 2017 tedy zní: M(13,82)* V(1,42)=P(1)*Q(19,73).

A teď aplikovat získané poznatky na BTC

Dolar bychom měli, ale jak to bude s Bitcoinem? Nejprve si musíme v našem ekosystému definovat pravou část rovnice. Q je zde reálné množství zboží a služeb zakoupených za BTC na celém světě, protože Bitcoin nezná hranic. Existují dvě velké skupiny lidí, které nakupují Bitcoin – ti, kteří chtějí zůstat pod radarem a ti, kteří chtějí alternativu. Můžeme sem zařadit internetové gamblery, lidi posílající peníze z nesvobodných zemí a v neposlední řadě také ty, kteří jej využívají k nelegálním aktivitám.

Dále jde samozřejmě také o lidi, kteří nemají přístup ke klasickým bankovním službám. Většinou jsou to lidé ze zemí zbídačených válkou, jako je Afghánistán, Irák, nebo Sýrie. Jde ale též o občany zemí, jako je Zimbabwe, nebo Venezuela, kde místní diktátoři zničili, co mohli. Ti všichni se budou chtít dostat na palubu a kupovat kryptoměny, jako je Bitcoin.

A co levá strana rovnice? Ehm… Neexistují spolehlivé statistiky, které by nám mohly dát P*Q. Dark web a Zimbabwe vážně nejsou známé spolehlivými finančními výkazy. Jelikož ale přemýšlíme jako ekonomové, můžeme si dovolit dělat předpoklady. Podle původního článku není přitažené za vlasy, že Bitcoinem se do tří let bude platit 1% světového HDP, nicméně na vrcholu cyklu dne 17. prosince měl BTC tržní kapitalizaci asi 331 miliard dolarů, což je 0,42% světového HDP. Zkusíme si nicméně spočítat obě možnosti. Na 1% se klidně můžeme dostat už před rokem 2020.

Podle serveru Statista byl nominální HDP v roce 2017 asi 79,28 bilionů dolarů. Tuto částku musíme vynásobit podílem zaplaceným v BTC, což je v případě A (1%) 792 miliard a v případě B (0,42%) je to 333 miliard. Tyto částky reprezentují v obou případech množství zboží a služeb zaplacených Bitcoinem. Tj. MV = 792/333 miliard dolarů.

Další složkou rovnice je V. Tady opět trochu tápeme, protože nelze jednoduše vydělit PQ/M. Podle Woodbull charts je rychlost oběhu Bitcoinu asi 1,2. Nezní to absurdně, rychlost oběhu BTC bude určitě nižší, než v případě USD, protože se používá spíše jako uchovatel hodnot (M2), než jako prostředek směny (M1).

M*V = 792 (333) miliard

Když vyřešíme rovnici pro M: PQ/V = 792 (333), tj. 792 (333)/1,2, dostaneme 660 (278) miliard. Výsledek nám říká, že svět by s touto rychlostí oběhu potřeboval zásobu BTC v hodnotě 660 (278) miliard dolarů, aby obsloužil 1% (0,42%) světového HDP.

Pojďme si nyní zaměnit M za C, které bude představovat skutečně existující množství BTC. C*V=P*Q, tedy C (660/278 mld.) * V (1,2) = 792 (333) mld. V době historických maxim, které jsem využil pro výpočet, měl Bitcoin hodnotu právě oněch 333 miliard dolarů.

Rovnice směny pro Bitcoin

Naše konečná rovnice tedy bude vypadat následovně:

Případ A: B (660 mld.) * V (1,2) = P*Q (792 mld.)

Případ B: B (278 mld.) * V (1,2) = P*Q (333 mld.)

660/278 miliard dolarů v BTC utracených 1,2 krát za rok nám dá potenciál zakoupit zboží a služby v celkové hodnotě 792/333 miliard dolarů, tj. 1%, respektive 0,42% světového HDP. Odtud už je jen krůček k tomu, abychom určili, kolik musí každá mince stát, aby to fungovalo. V současnosti existuje cca 17 milionů mincí. 660/278 miliard/17 milionů je asi 38.824$/16.353$ za minci, což je v druhém případě hodnota nikoli nevídaná. Existují ovšem statistiky, které říkají, že cca 4 miliony mincí jsou navždy ztracené, takže skutečné číslo by mělo být spíše kolem 50.769$/21.385$ (660/278 miliard v HDP/13 milionů mincí).

Závěr

Ekonomové si pro zjednodušení reality vytvářejí modely. Podle našeho modelu by měl Bitcoin stát kolem 16 tisíc dolarů, aby v současnosti obsloužil zboží a služby ve výši 0,42% světového HDP. Pro obsluhu 1% by se měl Bitcoin v příštích letech vyšplhat až na závratných 51 tisíc dolarů, a to za předpokladu, že se nezmění světový HDP, ani rychlost oběhu BTC. Jak vidíte, výpočet ukazuje vyšší cenu, než trh, a proto může být Bitcoin podhodnocen.

Neberte tento výpočet jako investiční doporučení, protože obsahuje spoustu hluchých míst, které jsme museli nahradit předpoklady. Podíl zboží a služeb zaplacených Bitcoinem je ze své podstaty velmi nepřesný, rychlost oběhu BTC je také pouhý odhad, množství ztracených BTC se dá odhadnout jen velmi nepřesně atd. Přejme si tedy, aby v letošním roce byla spuštěna Lightning Network, která bezesporu nejen rozproudí zájem Bitcoiny platit, ale také výrazně zvýší jeho cenu.

Související

PŘIDEJTE SE DO DISKUZE