Regulace kryptoměn: Jak je na tom svět

Byl-li rok 2017 rokem primárních emisí mincí (ICO), pak tento rok můžeme s jistotou považovat za rok regulací. Díky vysokému růstu cen digitálních měn v minulém roce, který neušel pozornosti úřadů, zápasí dnes svět s konceptem kryptoměn a ptá se, jak s nimi naložit. Některé země jsou digitálním měnám nakloněné, jiné zase vyloženě nepřátelské a další jsou ve svém postoji opatrné. Níže naleznete přehled regulací v zemích, které jsou pro trhy nejdůležitější, některé další můžete nalézt v původním článku, ovšem už v angličtině.

Spojené státy

USA nemá v současné době jednotnou normu, podle které by šlo kryptoměny regulovat. Jedna se už ovšem připravuje. Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) varovala investory ohledně rizik spojených s digitálními měnami poté, co několik podvodných ICO ukázalo potřebu regulací tohoto sektoru v celé nahotě.

Komise pro dozor nad termínovými obchody (CFTC) byla prvním americkým regulačním orgánem, který povolil veřejné obchodování kryptoměnových derivátů. Komise také uspořádala několik setkání, na kterých se řešila pravidla pro vypořádání těchto cenných papírů.

Ministr financí Steve Mnuchin dává podle svých slov přednost spíše „tištěným“ měnám, než těm digitálním. 12. ledna v Ekonomickém klubu ve Washingtonu varoval posluchače, že ve spolupráci s regulátory trhu zkoumá možnost, zda jsou kryptoměny použitelné pro praní špinavých peněz. Ministr poté oznámil, že Rada pro dohled nad finanční stabilitou (FSOC) vytvořila pracovní skupinu, která má zkoumat kryptoměnové trhy. Doufá také, že skupina G20 zabrání tomu, aby se Bitcoin stal ekvivalentem „bankovního účtu ve Švýcarsku“.

Svůj pohled na věc ještě zopakoval na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 25. ledna. Vysvětlil, že jeho primární starostí je, aby digitální měny nebyly zneužívány pro nelegální praktiky.

26. ledna 2018 ministrova zástupkyně Sigal Mandelker zopakovala tento postoj při své návštěvě Číny, Jižní Koreje a Japonska. Na tiskové konferenci v Tokyu pochválila tři uvedené země za snahy o regulaci kryptoměnových trhů.

Cítíme velmi silnou potřebu zavést takové regulace po celém světě.“

Je na místě podotknout, že cizinci mohou mít ve Spojených Státech problémy s různým chápáním regulace v různých částech země. Pokud by ale Spojené Státy začaly považovat digitální měny za rovné státním měnám, pak by federální postoj převážil postoje jednotlivých států a pravidla by se tak sjednotila. Kdyby ovšem byly kryptoměny chápány jako cenné papíry (SEC ještě zcela nevyjasnila, jak se na ně dívá), pak by díky státním zákonům bylo nutné řídit se místním právem v každém státě zvlášť.

Japonsko

Japonsko není tak liberální ohledně digitálních měn, jak by se mohlo z nedávného vývoje událostí zdát. Jen přitahuje zájem kryptoměnových firem ze zemí, které pro ně vytváří nepřátelské podmínky. Jedná se samozřejmě hlavně o Čínu a Jižní Koreu. Japonsko má ve srovnání s nimi otevřenou náruč.

Nedávné události ovšem mohly trochu zchladit japonské nadšení ohledně kryptoměn. Vykradení japonské burzy Coincheck, odkud zmizela kryptoměna NEM v hodnotě 530 milionů dolarů, vyvolalo silnou reakci jak mezi lidmi, tak u regulačních úřadů.

Čína

Čína v posledních měsících neustále stupňuje svůj tlak na vše, co kolem digitálních měn třeba jen prošlo. Začalo to zákazem ICO na podzim, pak úřady zmrazily bankovní účty kryptoměnovým burzám, vypudily těžaře a nakonec zavedly v celé zemi blokaci přístupu na všechny kryptoměnové burzy světa. Co se týká digitálních měn, je Čínská lidová republika zřejmě nejpřísnějším regulátorem na světě. To je celkem podivné, když si uvědomíme, že na začátku minulého roku byly tři největší burzy světa čínské a že čínští těžaři vydolovali přes polovinu všech Bitcoinů. Díky tomu se adopce kryptoměny v této zemi velmi dynamicky rozvíjela.

Regulace ČLR pod prezidentem Si Ťin Pchingem jsou sice tvrdé, ale v celkovém kontextu dávají smysl, protože Čína se už předtím snažila omezit odliv kapitálu ze země a také korupci.

Jižní Korea

Kde jen začít? V zemi jsou digitální měny nesmírně rozšířené a po čínských regulacích byla Korea vedle Hong Kongu chápána jako bezpečný přístav pro čínské investory po zákazu digitálním měn v jejich zemi. Nicméně mezi oficiálními představiteli Koreje panovala v lednu tohoto roku značná neshoda na tom, jak kryptoměny vlastně regulovat. Zahrnovala vyjádření pro média, vyjasňování postojů a zčásti také zavedení regulací. Nejistota a možný negativní dopad regulace spustily následně poměrně velké výprodeje na kryptoměnových trzích, které už tak dostávaly na frak. Tento výprodej 16. ledna 2018 vešel ve známost jako Rudé úterý – 23. ledna pak byl schválen zákon zakazující používání anonymních účtů na burzách a 30. ledna začal tento zákon platit.

Dopady politických neshod, které navíc začaly méně než rok po sesazení bývalého prezidenta, posílila také žádost amerických regulačních úřadů o vydání identifikačních údajů k bankovním účtům vedeným u šesti jihokorejských bank působících v New Yorku.

Indie

Indie, kdysi vzkvétající a přátelské prostředí pro digitální měny, začala v letošním roce proti kryptoměnám tvrdě zasahovat. Tvrdý postoj Indie pramení ze stejných obav, jako u ostatních zemí: praní špinavých peněz, rozšiřování nelegálních aktivit, sponzorování terorismu, vyhýbání se daním atd. Ač jsou v zemi, která hodně spoléhá na hotovostní platby, zaváděny striktní regulace, místní firmy nevěří, že by Indie dokázala regulacemi „zakázat“ kryptoměny stejným způsobem, jako Čína.

Velká Británie / Evropská Unie

Ačkoli je Brexit již nezvratně potvrzený na březen 2019, předpisy EU a VB jsou stále jednotné. 4. prosince 2017 přinesly deníky Guardian a Telegraph informaci, že jak britské ministerstvo financí, tak Evropská komise, mají v plánu skončit s anonymitou v oblasti kryptoměn na základě předpisů proti praní špinavých peněž a vyhýbání se daním.

Plán EU bude vyžadovat detailní identifikaci klientů burz a nahlašování jakýchkoli podezřelých transakcí. Stejně tak ministerstvo financí Velké Británie prohlásilo, že „pracují na tom, aby byly digitální burzy a některé kryptoměnové peněženky převedeny pod působnost zákonů proti praní špinavých peněz a financování terorismu.“ Ministerstvo ještě dodává, že „nejsou žádné jasné důkazy, že by digitální měny byly používány k praní špinavých peněz, ale toto riziko se zřejmě bude zvětšovat.“

Evropský komisař Pierre Moscovici uvedl 18. prosince v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, že cílem Unie není regulovat Bitcoin. To je ovšem v rozporu s komentáři ostatních představitelů EU. Dva dny nato jeho prohlášení v podstatě dementoval Valdis Dombrovskis, víceprezident Evropské Komise, který řekl:

„Existují jasná rizika pro investory, hlavně v podobě volatility ceny, která může znamenat i celkovou ztrátu investovaných peněz, nebo bezpečnostních problémů burz a manipulace trhy.“

Volání po regulacích se v EU začalo ozývat hlavně v tomto roce. 15. ledna francouzský ministr ekonomie Bruno Le Maire oznámil vytvoření pracovní skupiny pro regulaci kryptoměn. Člen představenstva Bundesbank Joachim Wuermeling zase volal po efektivnější regulaci digitálních měn celosvětově.

22. ledna Dombrovskis posunul své regulatorní úsilí dopisem třem úřadům, v němž varuje před údajnou bitcoinovou bublinou. 25. ledna připomněla britská premiérka Mayová obavy předsedkyně MMF Christine Lagarde a amerického prezidenta Donalda Trumpa. V rozhovoru pro Bloomberg na MEF v Davosu uvedla:

„Měli bychom to brát velmi vážně – kvůli způsobům využití kryptoměn, mimo jiné k páchání trestných činů“.

VB, ani EU zatím neoznámily konečnou podobu regulace, ta bude známá až na jaře.

Rusko

Stejně jako Jižní Korea se Rusko nemůže rozhodnout, kterým směrem se dát. V srpnu 2017 řekla guvernérka centrální banky, že její úřad je proti regulaci kryptoměn stejným způsobem jako národních měn (tedy jako prostředku směny) a je také proti postavení na roveň zahraničních měn. Podle tohoto vyjádření se zdálo, že ruská centrální banka zaujala spíše „nevšímavý“ postoj. Nicméně v září zástupce ministra financí Alexej Mojsijev řekl reportérům na Moskevském finančním fóru, že platby digitálními měnami „…jsou nyní postaveny mimo zákon. Existuje právní vakuum, takže je pro mě těžké říci, co je legální a co ne.“

Až do tohoto vyjádření panoval názor, že by se investice do kryptoměn měly umožnit jen „zkušeným investorům“. V říjnu se pak Vladimir Putin přiklonil na stranu ministerstva, když uvedl, že digitální měny s sebou nesou obrovská rizika v podobě praní špinavých peněz, vyhýbání se daním, financování terorismu a okrádání ruských občanů pomocí podvodných schémat.

Ministerstvo financí pokračovalo ve svém striktním postoji tím, že navrhlo zdanit těžaře kryptoměn na ruském území. Nový rok pak začal dalšími náznaky, že Rusko zaklekne na digitální měny, když se Putin opět postavil za ministerstvo financí. Uvedl totiž, že regulace kryptoměnových trhů bude v budoucnu nezbytná.

„Je to v gesci centrální banky a centrální banka na to má dostatečný mandát. Každopádně regulace bude do budoucna nezbytná.“

O dva týdny později zveřejnilo ministerstvo návrh zákona „O digitálních aktivech“.  Pokud bude tento zákon schválen, pak budou existovat jasné definice tokenů, budou zavedeny procedury pro ICO a také právní rámec pro těžbu kryptoměn a obchody s nimi.

Kandidát na prezidenta Boris Titov navrhovaný zákon ostře odsoudil, protože je podle jeho názoru příliš striktní. Podle Titovova vyjádření „…je návrh ministerstva financí mnohem ostřejší regulací, než mají v Japonsku, Švýcarsku, Bělorusku, nebo v Arménii. Bylo by lepší nepřijmout nic, než takovýto zákon.“

Kryptoměnové vody dále rozvířilo vyjádření zástupce Mojsijeva, že běloruský zákon o digitální ekonomice povede k odlivu kapitálu z Ruska do sousedního Běloruska, pokud bude v Rusku zavedena striktní regulace kryptoměn.

Související

PŘIDEJTE SE DO DISKUZE