Úvod do světa Bitcoinů

Pokud jste si již pustili video na našich stránkách a zavítali jste na tento článek, budou vás jistě zajímat i další podrobnosti kolem Bitcoinu. Jak to celé funguje, k čemu je to dobré, a v neposlední řadě: Dá se na tom vydělat?

Začněme tedy stručnou historií. Protokol Bitcoinu publikoval v roce 2008 neznámý autor, nebo skupina autorů, pod pseudonymem Satoshi Nakamoto a v roce 2009 spustil(i) software, který zahájil provoz sítě a vytěžil první blok – blok Genesis. Jeho totožnost je dodnes neznámá, ačkoli již byl z autorství „nařčen“ člověk, který se skutečně jmenuje Satoshi Nakamoto, ale také se například sám přihlásil australský podnikatel Craig Wright. Ale Nakamoto své autorství popírá a Wright nedodal věrohodné podklady… Skutečnost je taková, že bitcoinová síť je založena na nemožnosti ji ovlivnit, a tuto možnost nemá ani její tvůrce, vlády, úřady, nadnárodní korporace…, proto je jeho identita zcela irelevantní.

V září 2012 pak vznikla Bitcoin Foundation, která má za úkol starat se o infrastrukturu okolo BTC, vylepšovat zdrojový kód a sledovat hrozby. Je financovaná z darů. Nemůže však zasahovat do transakcí, nebo ovlivňovat síť – tato rozhodnutí se dějí pod taktovkou výkonnostní většiny celé sítě.

 

Fungování sítě. Bitcoiny vznikají takzvanou těžbou. Jde o sérii matematických výpočtů se stále se zvyšující obtížností. Počítač, který úkol dořeší – tj. vytěží blok – je odměněn Bitcoiny. Na začátku byla odměna za vytěžený blok 50 BTC, ale každých 210 000 bloků se odměna snižuje na polovinu – k tomu dojde jednou za necelé 4 roky – naposledy v červenci 2016, kdy se odměna snižovala na 12,5 BTC za blok (jeden blok je vytěžen za cca 10 minut). Úměrně tomu samozřejmě roste cena této měny. Tímto způsobem tedy přijde na svět konečné množství Bitcoinů, a to 21 000 000, v roce 2140. Většina však bude vytěžena již kolem roku 2030. Chcete-li sledovat odpočítávání, podívejte se sem, nebo sem.

Těžba ale není jedinou funkcí těžařů – druhou je potvrzování transakcí v síti. Jakmile zadáte platbu, musí ji potvrdit těžaři a tím se informace o ní uloží do veřejné „účetní knihy“ – Blockchainu.

 

Používání Bitcoinů. Bitcoiny jsou uloženy v tzv. peněženkách, které mohou obsahovat více bitcoinových adres – ty můžeme chápat jako číslo účtu v bance (nicméně banky obchází velkým obloukem). Bitcoinová adresa má obvykle 34 znaků a to kombinací velkých a malých písmen a číslic. Pomocí peněženky pak posíláte Bitcoiny prakticky stejným způsobem, jako peníze z účtu. Stačí znát adresu příjemce. Jakmile transakci zadáte, je potřeba počkat, než ji těžaři potvrdí a je tak uložena do blockchainu.

 

A nyní malý slovníček hlavních pojmů

 51% útok – Teoretická situace, kdy těžař, nebo skupina těžařů, získá více než 50% výpočetního výkonu celé bitcoinové sítě. Teoreticky by pak mohl falšovat transakce, utrácet mince dvakrát, zabránit ostatním potvrzovat bloky, zabránit potvrzení určité transakce atd. V současnosti je prakticky nemožné, aby někdo nasbíral tolik výpočetního výkonu, a i kdyby ano – bitcoinová síť by se stala nedůvěryhodnou a Bitcoin bezcenným.

 Adresa – Řetězec znaků, který slouží ke stejným účelům, jako je číslo bankovního účtu. Je to (obvykle) 34-znakový řetězec alfanumerických znaků, ale může být i například v podobě QR kódu.

ASIC – Application Specific Integration Circuit. Počítačový čip specificky vyvinutý na jeden typ matematických operací – těch, které jsou potřeba při těžbě. ASIC čipy mají vysoký výkon orientovaný jediným směrem a nízkou spotřebu energie.

Bitcoinmat – Bankomat, kde lze směňovat Bitcoiny za reálné peníze a v některých i naopak. V České republice už jich pár je, ale ceny nejsou příliš přívětivé. Na druhou stranu zajišťují vysokou anonymitu, pokud dodržíte pár základních pravidel.

Blockchain – Veřejná účetní kniha bitcoinové sítě. Sem se zapisují veškeré proběhlé transakce a lze zde najít vše, co se kdy v síti odehrálo – až k bloku Genesis. Plné verze peněženek uchovávají kompletní databázi, která se okamžitě updatuje o nové transakce. Blockchainová technologie je v současnosti pro korporátní svět mnohem zajímavější, než vlastní Bitcoin, protože umožňuje vést veřejně snadno kontrolovatelnou evidenci čehokoli. Výzkumu blockchainu se věnuje velké množství komerčních firem včetně bank.

Blok Genesis – Počáteční blok blockchainu, vytěžil ho sám Satoshi Nakamoto za odměnu 50 BTC.

 BTC – Široce používaná zkratka pro Bitcoin. ISO standardy ale neoficiálně pracují s kódem XBT.

Burza – Centralizované místo, kde dochází ke směně měn, ať už digitálních mezi sebou, nebo ke směně běžných měn za digitální a naopak. Burzy mohou být slabým místem bezpečnosti, jak dokazuje například vykradení MtGox., nebo Bitfinex. Nejznámější burzy jsou čínské Huobi, OKCoin a BTCChina, Bitfinex, ruská BTC-e, Bitstamp, Coinbase, Kraken, … čínské burzy jsou zdaleka největší, protože v Číně je velmi mnoho bitcoinových nadšenců a také nízká cena elektřiny pro těžbu.

Dvojí utrácení – Jedná se o dvojí utracení jedné mince. K tomu dojde v momentu, kdy stačím zadat druhou transakci předtím, než dojde k potvrzení první, a to pouze v případě, že protistrana akceptuje nepotvrzené transakce. Není-li tomu tak, ke zdvojení nemůže dojít, protože těžaři potvrdí jen jednu z nich.

Hash – Matematický proces, který vezme různorodá data a přetvoří je v unikátní kratší řetězec fixní délky. Například s jeho pomocí je možno ověřit, jestli jsou dva soubory stejné – hash je mnohem kratší, než celý kód souboru. Matematicky je prakticky nemožné z hashe vytvořit původní data, ale změní-li se naprosto minimálně vstupní kód, pak se změní i hash.

Hash rate – Počet hashů, který je těžař schopen za sekundu udělat se svým výpočetním výkonem. V současnosti se hash rate pohybuje v miliardách gigahashů za sekundu (GH/s).

Konfirmace (potvrzení) – Úspěšné umístění transakce do bloku. Jedna konfirmace obvykle trvá 10 minut a vejde se do bloku, větší a složitější transakce se umísťují do více bloků, protože potřebují více konfirmací. Transakce je potvrzena každým následujícím blokem.

Kryptoměna – Měna založená na kryptografických metodách, tj. na matematice. Běžné měny jsou vydávány centrálními bankami, ale Bitcoin je vytěžen tak, že počítač vyřeší složitou matematickou úlohu. Pravidla pro těžbu a generování nových mincí jsou vždy jasně daná předem.

mBTC – Milibitcoin, tisícina BTC.

µBTC – Mikrobitcoin, miliontina BTC.

Obtížnost (difficulty) – Toto číslo značí, jak těžké je vytěžit jeden blok transkací a získat tak odměnu v podobě nově generovaných Bitcoinů. Obtížnost se mění se změnou celkové výkonnosti těžařské sítě. Pokud by hodně těžařů opustilo síť, obtížnost by se snížila a naopak.

P2P – Peer-to-Peer. Zkratka označující decentralizovanou síť.

Papírová peněženka – Kouzlo BTC je v tom, že není třeba mince uchovávat v počítači, ale stačí i obyčejný papír s QR kódem, nebo vaší adresou a příslušným privátním klíčem. Takto uschovaná adresa s privátním klíčem nemohou být napadeny hackery a informace, kolik BTC je na adrese uloženo, je bezpečně zapsána v blockchainu.

Peněženka – Program na organizaci vašich Bitcoinů a bitcoinových adres. Existují hardwarové, softwarové a také online peněženky.

Podpis – Digitální hash veřejného a soukromého klíče, který dokazuje, že jste oprávněni provést transakci. Pomocí reverse-engineeringu nelze ani za pomoci veřejného klíče a podpisu získat soukromý klíč.

Poplatek – Malý zlomek z ceny transakce, který je odměnou těžaře za zařazení transakce do bloku. Transakci lze udělat i zdarma, ale trvá o mnoho déle, než ji některý z těžařů konfirmuje.

Privátní klíč – Řetězec alfanumerických znaků, kterým uživatel podepisuje transakce v síti. Funguje v součinnosti s veřejným klíčem, kterým je vaše BTC adresa.

Satoshi – Nejmenší jednotka ve světě BTC, která je v současnosti k dispozici – je to 0.00000001 BTC.

Satoshi Nakamoto – Pseudonym, kterým se představil tvůrce bitcoinového protokolu. Jeho identita nikdy nebyla (spolehlivě) odhalena. Odhaduje se, že sám vlastní asi jeden milion BTC.

Silk Road – Nejznámější internetové tržiště, kde se dalo platit Bitcoinem. Prodávaly se tam hlavně drogy. V říjnu 2013 bylo uzavřeno FBI.

TěžbaŘešení složitých matematických operací, jejichž výsledkem je vytěžení bloku a nárok na odměnu ve formě Bitcoinů. Ta je v současnosti 12,5 BTC za blok a ten je vytěžen jednou za cca 10 minut. Těžba v současnosti probíhá hlavně na specializovaných farmách v zemích, kde je levná elektřina. ASIC čipy mají sice optimalizovanou spotřebu, ale ta je natolik velká, že v současnosti se skoro nevyplatí těžit v ČR. A je též nesmysl v současnosti těžit na domácích počítačích.

Veřejný klíč – Veřejně známý alfanumerický řetězec, který společně se soukromým klíčem vytvoří hash, který jednoznačně určuje vaše oprávnění provést danou transakci. Veřejným klíčem je vaše bitcoinová adresa.

Volatilita – Nestálost ceny BTC v čase. Čím větší volatilita, tím více se cena mění a tím vyšší jsou rozdíly v cenách během jednotky času.

 

A kam dále?

Těžba a placení nejsou jedinými funkcemi této digitální měny. Máte-li zájem se dozvědět další detaily ze světa Bitcoinu, navštivte další články, které vám ukážou, jakým způsobem lze Bitcoiny nakoupit, obchodovat s nimi na burze, můžete se poučit i o tom jak Bitcoiny těžit, nebo získávat skrze provizní programy. Hledáte-li spíše pasívnější příjem, zkuste například bitcoinový spořicí účet. V neposlední řadě také můžete za Bitcoiny nakupovat zlato a někdy i naopak.

Pokud jste někdy slyšeli, že Bitcoin umožňuje anonymní platby, pak si raději přečtěte náš článek na toto téma, abyste nebyli nepříjemně překvapeni, že vám na dveře klepe finanční úřad…

Další články na podporu a vysvětlení ze světa Bitcoinů budou vycházet i nadále, takže nám zachovejte přízeň…

Děkujeme

Předchozí článek

Koupě zlata za BTC

Související

PŘIDEJTE SE DO DISKUZE